Satoranský má rekord, končit nehodlá: Jsem hrdý na tým. A mám s ním plány!

12. září 2022, 07:05 | PŘÍMO Z BERLÍNA | O dvě asistence vylepšil vlastní rekord EuroBasketu. Nové maximum je 17 za zápas. Tomáš Satoranský ho předvedl v hořkosladké bitvě proti Řecku. Tým padl v berlínském osmifinále 88:94, na turnaji končí. „Je to ale po nejlepším výkonu na šampionátu,“ vyzdvihl Satoranský srdnatý odpor, který jeho parta žhavému favoritovi na titul kladla odpor a ještě po třech čtvrtinách vedla o 4 body. Jestliže mělo být ME jejím posledním tancem, pro třicetiletého borce to neplatí. „Mám s reprezentací ještě spoustu plánů a ambicí. Nepomyslel jsem na konec, ještě mám čas,“ prohlásil lídr, jenž bude národnímu týmu po přesunu z NBA do Barcelony přes sezonu mnohem blíž.

Tomáši, zkuste zhodnotit bitvu s Řeky...
„Jsem velmi hrdý na své spoluhráče i na trenéry. Proti favoritovi turnaje jsme odehráli svůj vůbec nejlepší zápas na šampionátu. Tři čtvrtiny jsme dobře plnili taktiku, bránili, stavěli jsme Giannisovi zeď. Něco takového proti němu hrát musíte, atleticky je na tom totiž skvěle, v přechodu je velice silný. Samozřejmě je to zároveň trochu riskantní strategie, ostatní hráči rázem mají lehčí střely. Všechna čest, proměňovali je skvěle. Řecko si postup zasloužilo, nicméně jsme neodešli bez boje. Takové turnaje jsou zrádné, připadá mi, že všechny týmy hrají vážně dobře. I z našich posledních dvou utkání mám ale dobrý pocit.“

Mohl být ještě lepší, kdyby se poslední čtvrtina proti Řecku neprohrála 21:31. Co k obratu přispělo?
„Myslím, že šlo o naši ne zrovna chytrou hru v útoku, kdy kouč Itudis zvolil taktiku, že Giannis bude bránit rozehrávače. Tohle hrál v CSKA s Gurbanovem. Je to samozřejmě náročné, oni jsou vysocí, dlouzí. Blokovali nás, některé střely jsme netrefili. Asi jsme neměli už tak dobře připravené střely jako v předchozím průběhu zápasu. A pak už jsme si udělali fauly, čehož Řekové v protiútocích využili. A Giannis? Přestože jsme mu na střelu z dálky hodně prostoru chtěli dát, tak ty nejdůležitější trefil.“

Vy jste zapsal jen 3 body, ale také nový rekord EuroBasketu. Celý řecký tým zaznamenal v zápase 16 asistencí a jen vy sám 17. To je dost unikát...
„Ale taky ukázka toho, že pořád ještě nemůžu hrát svůj stoprocentní basket. Přeci jen bych trochu víc atakoval jejich obranu, kdybych na tom byl fyzicky lépe. Zároveň jsme ale věděli, že pokaždé, když napichujeme jejich defenzivu, tak se stahují dolů. Kredit patří mým spoluhráčům za jejich pohyb bez míče, uvolňování. Měli jsme 32 asistencí, v útoku to byl nejlepší výkon i po týmové stránce.“

Jak byste po řadě komplikací a nepříznivém vývoji pražské základní skupiny zhodnotil celkově EuroBasket v českém podání?
„Kdybyste se mě zeptali na začátku léta, bral bych konec v osmifinále jako zklamání. Naše cíle byly daleko vyšší. Ale musíme zůstat na zemi a vnímat, jak se pro nás všechno vyvíjelo. Nevěděl jsem, jestli tu vůbec budu. A měli jsme i další zranění. Pak přišla hned v prvním zápase prohra s Polskem. Jsem rád, že jsme nakonec do Berlína postoupili a Řekům to jakožto jednomu z favoritů ztížili.“

Budete pokračovat v reprezentaci? Zvažoval jste konec?
„Myslím, že jsem ještě mladý, abych na tohle myslel. Už to samozřejmě bolí víc a víc, zvlášť když máte rodinu, děti a chcete s nimi trávit čas. Navíc sezona bude dlouhá, čeká mě nové období v Barceloně, kde se snad budu prát o tituly až do konce června. Uvidíme, jaké budou naše šance a jak se vyvine kvalifikace na mistrovství světa, ale určitě mám s reprezentací ještě spoustu plánů a ambicí. Nepomyslel jsem na konec, ještě mám čas.“