Česká volejbalová euforie! Smečař ohromil: Jako návrat do školky
21. června 2022, 07:37 | V nejdůležitější moment předvedl svoji specialitu. Volejbalista Martin Licek lišáckým servisem proměnil český mečbol ve finále Zlaté Evropské ligy. „Říká se, že mistři končí esem a jsem rád, že se nám to podařilo a máme zlato,“ radoval se sedmadvacetiletý smečař po vítězství 3:1 nad favorizovaným Tureckem.
Volejbaloví reprezentanti se do Final Four evropské soutěže probojovali bez jediné porážky. V chorvatském Varaždíně předvedli v semifinále velký obrat v zápase s Ukrajinou (3:2) a v boji o titul udolali ve čtyřech setech vítěze dvou předchozích ročníků. „Pro mě je to největší dosavadní úspěch v reprezentaci. Zatím to ještě trochu vstřebávám,“ usmíval se Martin Licek. Hráč Českých Budějovic byl nejlépe podávajícím hráčem celé Golden European League, kterou český tým ovládl po 18 letech.
Trenér Jiří Novák před časem plánoval, že ve Zlaté Evropské lize budete chtít udržet vítězného ducha z loňského mistrovství Evropy v Ostravě. A taky napodobit české ženy, které triumfovaly před třemi lety. Pochválil vás za splnění úkolu?
„Říkal, že je rád, že jsme všechno vyhráli. I když jsme oproti mistrovství Evropy změnili sestavu a bylo nás snad pět nových hráčů na hřišti, zvládli jsme to dobře a ukázali, že na to máme taky. To nás asi nejvíc posouvá dál.“
Proběhla oslava už po cestě z Varaždína?
„Jeli jsme hned po zápase autobusem. Ale oslava proběhne během týdne. Probereme to a myslím, že nějaké pivo padne.“
Jste mistři, ale v semifinále s Ukrajinou jste měli namále. Jak náročnou zkouškou bylo celé Final Four?
„Je to hodně zvláštní, že jsme hned prohrávali 0:2 sety. Všichni jsme koukali jak puci. Pak jsme to otočili a ani jsme tomu na konci zápasu nevěřili. Nakonec byla třešnička, že jsme porazili Turky, kteří byli v plné sestavě. Tohle se v mých osobních výhrách bude počítat hodně vysoko. (usmívá se)“
I v očích vašeho otce, který sleduje každé utkání?
„Říkal, že tenhle zápas se mu líbil ze všeho nejvíc, což už u něj je docela dobrý. Pro mě je to nejvyšší ocenění.“
V čem byla vaše největší síla během celého víkendu?
„Možná nás nejdřív tížilo, že jsme postoupili do Final Four. Moc z nás to nezažilo. Pak jsme se v semifinálovém zápase uklidnili. Řekli jsme si, že nemáme co ztratit a začali jsme si to užívat. To nás pak provázelo i v zápase proti Turkům. Myslím, že jsme je přehráli hlavně tím, že jsme si to užívali. Bylo vidět, že nás to baví o trošku víc než je.“
Věřili jste si na obhájce titulu?
„Měli jsme z nich obavy, když jsme koukali na video. Ale řekli jsme si, že všichni si pamatují jen vítěze, takže jsme chtěli udělat úspěch.“
Zápas jste zakončil esem o pásku. Jak jste si užil vítěznou chvíli?
„Moc jsem tomu nevěřil. Věděl jsem od začátku, co udělám, ale že to dopadne takhle, za to jsem moc rád. Je jedno, na koho to padlo, hlavně, že jsme vyhráli. Pro každého z nás to byla velká euforie. Začali jsme tam různě skákat… jak kdybychom se vrátili do školky. (směje se)“
Byl jste nejlépe podávajícím hráčem v celé soutěži. Takže eso na závěr nebyla úplná náhoda, ne?
„Těžko říct. Každopádně všichni v Česku vědí, že krátký servis do jedničky mám rád. A povedlo se.“
Společně s Tureckem jste si zajistili postup na Challenger Cup. Co od turnaje, který bude na konci července kvalifikací o Ligu národů, očekáváte?
„Chtěli jsme se tam rozhodně podívat. Zaprvé je to v Koreji, zadruhé se můžeme ukázat ve světě. Zas nás to posune dál, protože si zahrajeme dobré zápasy. Doufám, že nám to tam taky vyjde. Budeme makat dál, a když udržíme takovou laťku, mohli bychom dojít daleko.“
Kouč Novák konstatoval, že máte jistotu minimálně jednoho špičkového souboje. Má tým šanci projít mezi elitu?
„Když se na to připravíme hlavou, dá se hrát s každým, což jsme si teď potvrdili ve Final Four. Rozhodně nechceme letět do Koreje jen kvůli jednomu zápasu. (usmívá se)“
Teď si můžete několik dnů oddechnout. Stihnete nějakou dovolenou?
„Pojedu každopádně pozdravit kluky do Havlíčkova Brodu, kde jsem dlouho nebyl a těším se na ně. Kluky, které jsem dlouho neviděl, ale vyrůstal jsem s nimi, obšťastním svojí přítomností. (směje se)“
Probrat s nimi můžete i sezonu na klubové scéně. S Jihostrojem jste vybojovali domácí pohár, v extralize vyválčili bronz. Jak se za ročníkem ohlížíte?
„Pohár nám vyšel, ale mohli jsme dojít dál v lize. Trochu mě to mrzí, ale doufám, že do příští sezony to změníme, protože v Budějkách jsou opravdu výborní fanoušci. Chodí jich tam na volejbal strašně moc, to se jen tak nevidí. Snad jim to oplatíme a probojujeme se do finále, určitě budeme chtít vyhrát titul.“
Play off ukázalo, že na scéně je nový silný hráč – Lvi Praha. Česká soutěž není jen o Karlovarsku a o Jihostroji, že?
„Je tomu tak… Proto je větší výzva vyhrát. A výzvy se mají dávat. Nesmíme zakrnět a spokojit se s maličkostí.“
Netáhne vás to v sedmadvaceti letech do zahraničí?
„Zahraniční mě pořád láká. Příští rok mi končí smlouva v Budějicích, tak uvidíme, jestli se domluvíme na pokračování, nebo vyzkouším cizinu. Pořád ji mám vysněnou. Chtěl bych zkusit nějakou zahraniční ligu a zahrát si proti lepším hráčům.“
Věříte, že podobné úspěchy s reprezentací vám lukrativní smlouvu pomohou zajistit?
„Určitě ano. Jsem rád, že hraju a že se nám teď daří. Doufám, že mi to pomůže.“